Technologie tisku

 

Výchozím bodem pro jakýkoli proces 3D tisku je 3D digitální model, který lze vytvořit pomocí různých 3D softwarových programů.  V průmyslu je to 3D CAD, pro výrobce a spotřebitele jsou k dispozici jednodušší a dostupnější programy, nebo modely naskenované 3D skenerem. Model je potom „rozříznut“ do vrstev, čímž se návrh přemění na soubor čitelný 3D tiskárnou. Materiál zpracovávaný 3D tiskárnou je následně vrstven na sebe. Existuje celá řada různých typů technologií 3D tisku, které zpracovávají různé materiály různými způsoby. V dnešní době jsou již, v průmyslových podmínkách, běžně zpracovávány materiály jako kov, keramika, funkční plasty, písek, atd. Vyvíjí se také výzkum 3D tisku bio materiálů a různých druhů potravin. Obecně řečeno, na hobby úrovni trhu jsou materiály mnohem omezenější. Plast je v současné době jediným široce používaným materiálem – obvykle ABS (akrylonitrilbutadienstyren) nebo PLA (polactid acid), ale existuje stále více alternativ, včetně Nylonu. Existuje také rostoucí počet strojů na amatérské úrovni, které byly přizpůsobeny pro tisk potravin, jako je cukr a čokoláda.

 

Jak to funguje ?

Mnohé typy 3D tiskáren používají rozdílnou technologii, která odlišnými způsoby zpracovává různé materiály. Je důležité si uvědomit, že jedním z nejzákladnějších omezení 3D tisku – co se týče materiálů a aplikací – je to, že neexistuje žádné „jedno řešení pro všechny“. Například některé 3D tiskárny zpracovávají práškové materiály (nylon, plast, keramika, kov), které využívají zdroj světla nebo tepla k roztavení a opětovnému spojení vrstev prášku dohromady v definovaném tvaru. Jiné zpracovávají polymerní pryskyřičné materiály a opět využívají světlo (laser) k ztuhnutí pryskyřice v ultra tenkých vrstvách. Tryskání jemných kapiček je dalším procesem 3D tisku, který připomíná 2D inkoustový tisk, ale s přidanými materiály k inkoustu a pojivem pro fixaci vrstev. Snad nejčastějším a snadno rozpoznatelným procesem je FDM (fused deposition modeling) a to je proces, který používá většina základních 3D tiskáren. Tento proces vytlačuje plasty, běžně PLA nebo ABS, ve formě vláken skrz zahřátou trysku za vzniku vrstev a vytváří tak předem stanovený tvar.

Vzhledem k tomu, že součásti lze tisknout přímo, je možné vyrábět velmi drobné a složité objekty, často i s různými funkcemi a to bez nutnosti montáže.

Dalším důležitým faktorem je, že žádný z 3D procesů tisku nepracuje jako plug and play. Existuje mnoho kroků, které je nutné před spuštěním tisku provést. A jakmile se výtisk vyjme z tiskárny – jsou tyto kroky často přehlíženy. Kromě samotných tisků, které mohou být náročné, může být náročná také příprava a konverze souborů. Zejména u dílů, které vyžadují složitou podporu během tisku. Existují však neustálé aktualizace a upgrady softwaru pro tyto funkce a situace se zlepšuje. Kromě toho, jakmile tiskárna dokončí svou část práce, bývá zapotřebí mnoho dílů podrobit dokončovacím pracím, jako jsou – odstranění podpůrných částí tisku, jiné vyžadují broušení, barvu, lak, nebo jiné druhy tradičních úprav, které se obvykle musí provádět ručně a vyžadují dovednosti anebo čas a trpělivost.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru